Léčba akutních a chronických stresových stavů Xenonovou Inhalací

STÁTNÍ VÝZKUMNÉ CENTRUM RUSKÉ FEDERACE
"INSTITUT PRO BIOMEDICKÉ PROBLÉMY"
RUSKÉ AKADEMIE VĚD


STÁTNÍ VÝZKUMNÝ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV
VOJENSKÉHO LÉKAŘE MINISTERSTVA
OBRANY RUSKÉ FEDERACE
RUSKÉ AKADEMIE VĚD
AKADEMIE ZDRAVOTNICKÝCH A TECHNICKÝCH VĚD
LLC LLC "AKELA-N

CENTRÁLNÍ KLINICKÁ NEMOCNICE

Metoda léčby akutních a chronických stresových poruch s využitím inhalace terapeutických dávek lékařského xenonu značky xemed®

Metodika léčby akutních a chronických stresových poruch

Vyvinutá technologie pro léčbu stresem vyvolaných poruch byla testována na zdravých dobrovolnících - účastnících výzkumného programu i na různých skupinách pacientů, kteří byli ve stavu akutního nebo chronického stresu.  Jednalo se o pacienty s projevy chronického psychoemocionálního stresu, stejně jako o dobrovolníky různých věkových a sociálních skupin, kteří jsou vystaveni faktorům, simulujícím stresovou reakci u jinak zdravých jedinců. Tito dobrovolníci byly z řad: provozovatelů komplexních technických systémů, vojáků s nízkou úrovní neuropsychické stability a vysokým sebevražedným rizikem, posádek letadel.

Přítomnost psychoemocionálního stresu ve výše uvedených skupinách subjektů byla potvrzena závěry psychologů a psychoterapeutů i výsledky fyziologických testů.

Celkový počet pacientů byl více než 200 osob a provedených procedur bylo více než 600.

Bezprostředně před a po každém zákroku inhalace KseMed® v terapeutických dávkách, jakož i 24 hodin po skončení experimentu podstoupili pacienti komplexní fyziologické vyšetření, včetně strukturovaného rozhovoru, vyplnění SAN dotazníku (název testu SAN pochází od prvních písmen slov: S - blahobyt, A - aktivita, N - nálada v ruském jazyce, poznámka překladatele), Spielberger-Khanin dotazníku, Zungovu škálu deprese, vyhodnocení jednoduchých a komplexních senzorimotorických reakcí a reakcí na pohybující se objekt, registrace komplexních indikátorů hemodynamiky, dýchání a encefalografie. Kromě toho byly v průběhu procedury sledovány biopotenciály mozkové kůry, respirace a srdeční kontrakce.

Výsledky studie. Podle získaných výsledků má inhalační procedura xenonu slabý stimulační účinek na oběhový systém, což se projevuje statisticky významným zvýšením hlavních parametrů oběhového systému. Ve provedených studiích se tedy po zákroku průměrný krevní tlak (mBP), systolický krevní tlak (SBP), celkový periferní odpor (TPR) zvýšil v průměru o 4,1 % (p <0,01), 5,1 % (p <0,01) a 2,5 % (p <0,01).

Po inhalaci se tepový objem (SV) v porovnání s výchozími hodnotami zvýšil v průměru o 12,1 %. Během následujících 1,5 až 2,0 hodin se studované parametry vrátily na své původní hodnoty. Nebylo zjištěno žádné statisticky významné zvýšení diastolického krevního tlaku (DBP) a srdeční frekvence (HR) se snížila v průměru o 9,8 % (p <0,01) ve srovnání s výchozími hodnotami a zůstala nezměněna po dobu 3-4 hodin. To lze vysvětlit reakcí kardiovaskulárního systému na vynaložené úsilí některých pacientů během inhalace přes uzavřený oběh. Kromě toho je inhalace terapeutických dávek xenonu doprovázena mírnou euforií, která má také do určité míry stimulační účinek na kardiovaskulární systém.

Analýza variability srdeční frekvence během procedury odhalila významné snížení vagosympatického indexu v průměru o 60 % (p <0,01) při přímé inhalaci xenonu, zatímco již 30 minut po dokončení experimentu se tato hodnota prakticky nelišila od původních hodnot. Současně po dobu dalších 3 až 4 hodin zůstal výkon nízkofrekvenční části spektra HRV a vysokofrekvenční složky nad výchozími hodnotami v průměru o 74 %, respektive 69 %.

Je třeba poznamenat, že zvýšení vagosympatického indexu naznačuje přítomnost stresu různé závažnosti u člověka. To se vysvětluje skutečností, že za psychoemotivního napětí dochází ke zvýšení nízkofrekvenční složky spektra HRV, zatímco vysokofrekvenční složka zůstává prakticky nezměněna. Naopak ve stavu spokojenosti dochází k současnému zvýšení obou složek a vagosympatický index zůstává téměř nezměněn nebo klesá pod základní úroveň. Tyto změny byly pozorovány v provedených studiích. Kromě toho došlo po inhalaci xenonu ke snížení korelační střední kvadratické odchylky intervalu RR v průměru o 37 % (p <0,01) ve srovnání s výchozími hodnotami, což také indikovalo snížení stupně neuropsychotického napětí u pacientů po zákroku.

Analýza EEG také odhalila významné změny v bioelektrické aktivitě mozku. V pozadí byla zaznamenána polymorfní aktivita různých amplitud za přítomnosti vln alfa, beta, théta a delta. Důvodem je, že elektroencefalogram odráží dynamické procesy probíhající v mozku, takže i při absenci jakýchkoli vnějších podnětů dochází k významným změnám ve formě synchronizace, desynchronizace a časových asymetrií v důsledku spontánních výkyvů na úrovni funkčních aktivit. Poté, když byl aplikován xenon do dýchacího okruhu, byl zaznamenán nárůst aktivity s pomalými vlnami ve spektrálním EEG. Jejichž lokalizace byla nejčastěji pozorována ve frontálních lalocích, většinou vlevo, ačkoli se vzorec změn rytmu v zóně často nevyskytoval ani u stejného subjektu s opakovanými procedurami. Během zákroku bylo zaznamenáno snížení spektrální závažnosti alfa rytmu, zatímco bylo pozorováno jeho rozšíření na přední elektrody. Po dokončení procedury zůstal nejvýraznější alfa rytmus v týlních lalocích mozku. Je třeba poznamenat, že téměř ve všech případech inhalace xenonu byly pozorovány fyziologické jevy, které naznačovaly změnu vědomí testovaných dobrovolníků. Změněné stavy vědomí (ASC) jsou novou, aktivně rozvinutou oblastí interdisciplinárních výzkumů. Podle NP Bekhtereva a LI Spivak by ASC mělo být chápáno jako jedna ze společných, i když ne zcela optimálních, strategií aktivní adaptace normálního člověka na neobvyklé podmínky, která spočívá v dočasné indukci řady neobvyklých mentálních jevů. Audiovizuálním iluzím, prostorové depersonalizaci a snížení auto-hypnotickeho prahu  lze připsat takovým jevům, které byly pozorovány při inhalaci xenonu v subnarkotických dávkách. 

Analýza trendů v elektrické aktivitě mozku během experimentů nám umožňuje nakreslit určitou analogii s odpovídající dynamikou během spánku. Stav pacientů v inhalačním procesu lze v podstatě charakterizovat jako jakýsi snový stav se zachováním vědomé kontroly. To určuje hlavní rysy podobnosti mezi EEG spánku a EEG změněných stavů vědomí. Stejně jako u běžného spánku se sny dochází k zesílení EEG-síly rytmů delta a théta současně s pohybem zón aktivity s pomalými vlnami mezi oběma hemisférami a také s výskytem ohnisek alfa aktivity v týlních lalocích, většinou vlevo.

V současné době se předpokládá, že alfa rytmus je určen thalamo-kortikálními neurálními sítěmi a určuje interakci člověka s vnějším světem. Neobvyklé subjektivní pocity, které dobrovolníci zažili při inhalaci xenon, byly způsobeny fixací na jejich vlastní vnitřní pocity. Ačkoli zvýšení aktivity v pomalých vlnách je většinou výzkumníků považováno za známku snížení funkčního stavu mozku, v tomto případě by mělo být považováno za důsledek zvýšení "vnitřní koncentrace" a odpojení pozornosti z vnějšího prostředí v důsledku aktivace kortikálních projekcí na thalamus.

Zesílení spektrální síly nízkofrekvenčních složek EEG se snížením alfa-rytmické aktivity tedy ukazuje posuny v činnosti subkortikálních struktur, zejména v retikulo-thalamocortical interakcích.

Pozorování provedená při provádění této práce odhalila specifické rysy bioelektrické aktivity mozku během inhalace xenonu. Nejdůležitější z nich je úplné zachování vědomí a vlastní vůle během procesu, což nám umožňuje čerpat analogii s "řízeným" "vědomým spánkem". Kromě toho bylo zaznamenáno, že inhalace xenon provedla řadu regeneračních funkcí pro zlepšení spánku. Hodnocení kvality činnosti mozku a výsledky psychologických dotazníků ukazují zlepšení stavu testovaných pacientů, o kterém se bude diskutovat později. S ohledem na čas potřebný pro inhalaci lze dojít k závěru, že regenerační účinnost inertního plynu daleko přesahuje denní spánek.

Na konci procedury bylo pozorováno postupné snižování spektrální aktivity s pomalými vlnami po dobu 5-15 minut, což bylo doprovázeno postupným návratem do obvyklého stavu vědomí. Spektrální vyjádření rytmu delta však zůstalo nad výchozími hodnotami dalších 20 až 30 minut.

Závěry

Normalizace neurovegetativní regulace tělních systémů a zlepšení obrazu bioelektrické aktivity mozkové kůry vedly ke zlepšení subjektivního stavu pacientů. Po inhalaci xenon respondenti subjektivně hodnotili svůj stav jako mnohem lepší. Zejména celkový ukazatel "stavu nálady" vzrostl v průměru o 9,5 % a indikátor "pocitu spokojenosti" se zvýšil o 11,4 % (všechny změny nad úroveň 5 % považujeme za významné). Kromě toho jsme zaznamenali významné snížení úrovně situační úzkosti o více než 40 %.

Tyto studie naznačují vysokou účinnost techniky a perspektivy jejího použití pro léčbu akutních a chronických stresových poruch a také jako součást komplexní léčby řady nemocí, které mají psychosomatickou etiologii.