Vlastní zkušenost s Xenonem
Jak můžete prožívat xenonovou inhalační terapii
Každý samozřejmě prožívá terapii trochu jinak, ale obecně lze říct, že na začátku člověk cítí ohromný příval nebo nárůst psychické energie, nebo by se dalo říci zvýšení energie vlastního vědomí. Již od středních dávek - řekněme tak přes 16% koncentrace - může mít člověk pocit, že se jeho vědomí musí snad každou chvílí rozletět do nekonečna. Čili že nejspíš zažije to, co se v jogínských textech nazývá samadhi. Toto spojení se s nekonečnem u většiny lidí samozřejmě nenastane, neboť na to zatím většina z nás ještě není dostatečně rozvinutá a vnitřně přípravná, ale začátek téměř každé inhalace bývá opravdu hodně intenzivní, srovnatelný snad jedině s prožitkem z velmi silné meditace. Je to pravděpodobně způsobeno přívalem určité mentální, nebo výrazem z jógy pránické energie do lidského organizmu. Většina z nás nic podobného a v takovéto intenzitě nejspíš nikdy nezažila a tak je přirozeně složité si něco takového vůbec představit.
Současně člověk cítí, jak se spojení s fyzickým tělem pomalu rozplývá, respektive že vnímání vlastního těla se postupně snižuje na minimum. Člověk má samozřejmě plnou a naprostou kontrolu nad svým tělem po celou dobu inhalace, může se plně hýbat, často si třeba upraví meditační sluchátka, ale vnitřní energetický či psycho-energetický stav člověka jaksi přirozeně odvádí pozornost od fyzického těla do jakéhosi beztělesného stavu bytí. Nebýt rušen spojením s vlastním tělem se v té chvíli zdá být mnohem příjemnější. Toto je nejspíš i důvod proč xenon umožňuje dosáhnout zážitku vytělesnění se, pokud se o to člověk snaží a kombinuje to s dalšími technikami.
Tato úvodní fáze trvá většinou prvních několik minut.
Následně si člověk na tento velmi vysoký energetický stav postupně přivykne a začíná si uvědomovat, nebo vychutnávat tento nový stav bytí, stav velmi silné blaženosti. V této fázi je dobré zaměřit svou pozornost buď na vlastní uzdravování se, neboť víme, že životní energie se soustředí tam, kam upřeme svou pozornost anebo dále prohloubit tento stav vlastní meditací, která by zase měla rozvinout nějaký další aspekt našeho bytí či vnímání.
Po zbývající dobu inhalace si člověk především užívá tohoto blaženého stavu, soustředí se ideálně na vedenou audio-meditaci ale často se také nemůže zbavit myšlenkových pochodů jak to, co právě prožívá, bude později sdělovat svému okolí, což je spíše rušivé ale tak nějak lidsky přirozené.
Ukončení inhalace je často vnímáno jako nejsmutnější okamžik celého procesu, o kterém člověk sice ví, že musí přijít, nicméně to zastavení přítoku té mentální blažené energie a návrat do obyčejného stavu vědomí je člověk vždy tak trochu líto.
Já osobně jsem si vždy po ukončení vlastní inhalace lehnul na vedlejší lůžko a pokračoval či opakoval svou řízenou audio-meditaci po dalších 30 až 60 minut. Až trochu překvapivě se mne dařilo si "podržet" téměř tu samou úroveň onoho blaženého meditativního stavu téměř po celou dobu této doznívající fáze a to již bez xenonu. Ten nejsilnější stav se tedy vytratil teprve po půl hodině až hodině po ukončení inhalace.
Pokud někdo doposud nezná a chtěl by zažít pocit či stav velmi silné meditace, xenon to dovede zprostředkovat do dnešní doby nepředstavitelně rychle. (Na tomto místě bych rád připodotkl, že dnes existuje celá řada vědeckých studií, prokazujících velmi pozitivní vliv meditace na fyzické a psychické zdraví člověka a to včetně nárůstu šedé kůry mozkové, zvýšené tvorby nových neuronů a tvorby nových neuronových synapsí, mozkové plasticity.)
Po zbytek dne po terapii je dobré jít buďto do přírody nebo na nějaké klidné místo a vstřebat a vychutnat si ty dobíhající pocity vnitřního klidu ale současně i zvýšené úrovně vnímaní či citlivosti.
Dlouhodobé účinky xenonové terapie
V následujících dnech po terapii, respektive několika opakovaných terapiích jsem já osobně pociťoval mnohem vyšší úroveň jak fyzické tak mentální energie. Započal jsem některé osobní aktivity, které jsem do té doby odkládal a byl schopen strávit studiem a prací na nich dlouhé hodiny mentálního soustředění.
Asi nejvíce vnímanou změnou bylo výrazně vyšší spojení se svým srdcem, respektive s jakýmsi vnitřkem mé vlastní osobnosti, což se projevovalo mnohdy při zdánlivě běžných životních situacích jako třeba při pohledu na krásnou přírodu, dojímavý film anebo třeba jen četbou pasáže z knížky obsahující nějakou hlubší pravdu či zkušenost. V reakci na takovéto v celku běžné životní situace mi často a téměř nečekaně vytrysklo ohromné množství energie přímo ze srdce, jež znovu a znova zalévala celé mé tělo tímto krásným blaženým pocitem, často doprovázeno i slzami dojetí. To se mi opravdu už mnoho let nestávalo.
V poslední řadě utichly mé drobné bolístky - občas mne pobolíval zub, s kterým jsem byl prostě jen líný zajít si včas k doktorovi. To a jakékoliv další drobnosti na nějakou dobu přestalo.
Obecně se výrazně pozorovatelné efekty vytratili zhruba po čtyřech až šesti týdnech po terapiích, hlavně po opětovném zabřednutí do každodenních pracovních povinností, nicméně určité jemnější změny mé osobnosti, jednak mentální tak i spirituální jsou neoddiskutovatelně trvalé.
Kéž jsou všechny bytosti šťastny.
Aleš Vaněk